SEP - Iași

Jelikož se pomalu, ale jistě, blíží konec mých studijních let, s mírným zděšením jsem si uvědomila, že jsem doposud nevyužívala  možnosti zahraničních výjezdů, které univerzita nabízí. Proto jsem také poslala s nadšením svou první přihlášku na SEP. Rumunsko tehdy nebylo mou první volbou, ale okolnosti vedly k tomu, že jsem 8.7. 2024 ve 2 ráno nasedla na vlak a mířila na Vídeňské letiště, plná smíšených pocitů.

Jelikož se můj SEP odehrával ve městě IASI, které je až na hranicích s Moldavskem, cesta tam byla dlouhá a únavná, ale po celou dobu od mého příletu do hlavního města Bukureště, mě doprovázely rumunské studentky, které byly nesmírně ochotné a vděčím jim za bezproblémové cestování. Jak jsem se později utvrdila, rumuni jsou všichni velmi milí a vstřícní. 

Na kolejích jsem bydlela se slovenskou studentkou, což mě příjemně překvapilo. I když jsem se rozhodla pro studijní pobyt částečně kvůli zdokonalení angličtiny, neustálá konverzace v cizím jazyce může být velmi vyčerpávající 😀. Vtipná situace se nám stala na kolejích, když jsme prali oblečení ve sdílených prádelnách, pračka se ale zasekla a my museli pánovi na recepci vysvětlit rukama a nohama, co se stalo, jelikož nerozuměl anglicky 😀.

Dlouho jsem přemýšlela, jaký typ praxe zvolit, protože farmacie nabízí mnoho různých směrů. Nakonec jsem se rozhodla pro výzkum na univerzitě. Důvodem bylo mé přesvědčení, že farmaceut by měl být odborníkem ve všech oblastech spojených s léčivy. U sebe jsem však v této oblasti cítila nedostatek zkušeností. Na fakultě jsme se nejprve začali věnovat farmakognosii. Dostali jsme vzorky z botanické zahrady, u kterých jsme měli zjistit obsahové látky. Používanou metodou byla chromatografie na tenké vrstvě, kdy se pro identifikaci používají standardy.

Také jsme se věnovali analytické chemii, konkrétně důkazovým reakcím, které ukazují, jak léčiva reagují v kyselém a bazickém prostředí. Tím jsem si připomněla, jak se vlastnosti léčiv mění v různých podmínkách, což je důležité pro pochopení jejich účinků. 

Také jsme navštívili tamní Ústav makromolekulární chemie Petru Poni, kde doktorandští studenti vedou svůj výzkum. Poslední dva dny jsme mohli strávit v nemocniční lékárně, kde byl velmi ochotný kolektiv, který nás seznámil se zařízením lékárny, administrativou a diskutovali jsme odlišnosti oproti českému systému. Dále jsme se věnovali individuální přípravě léčivých přípravků.

Odpoledne pro nás vždy měli připravený program. Například jsme navštívili Palác kultury, což je jedna z nejznámějších staveb. Měli jsme štěstí, protože v zahradách paláce se zrovna konal koncert tradiční hudby. Další dny jsme navštívili botanickou zahradu, podzemní bar, ochutnali místní speciality, viděli výstavu Vincenta van Gogha a mnoho dalšího.

Poslední víkend jsme strávili v transylvánském městě Brašově spolu s ostatními studenty ze všech měst v Rumunsku. Zažili jsme spoustu vtipných situací a poznali další kousek Rumunska. Navštívili jsme Drákulův hrad Bran a horu Tampu. Večer jsme měli mezinárodní noc, kdy studenti z různých měst přivezli své tradiční pochutiny. 

Pobyt v Rumunsku překonal má očekávání a myslím, že jsem si ho užila na maximum. Poznala jsem spoustu skvělých lidí, za kterými se budu vždy ráda vracet. Jsem velmi vděčná, že mi byla umožněna tato zkušenost a alespoň tímto bych všem chtěla poděkovat. 

Barbora Porubová