SEP - Soul

Jsem studentkou třetího ročníku farmacie. Již v říjnu 2023 jsem se zúčastnila akce pořádané Spolkem českých studentů farmacie v Hradci Králové, kde se předchozí účastníci SEP podělili o vlastní zkušenosti z léta 2023. Když jsem slyšela jejich příběhy, nadchlo mě to pro vycestování do zahraničí a hned jsem věděla, že se na SEP přihlásím.

Oceňuji široké spektrum oborů, na které se lze přihlásit. Přála jsem si prozkoumat své kariérní možnosti ještě před ukončením studia. Měla jsem nastavení „go big or go home“ a jako své potenciální destinace jsem si vybrala Jižní Koreu, Kanadu a Portugalsko. Psaní všech těch motivačních dopisů (žádala jsem o všechny možné granty, které mi pomohly financovat cestu) a další administrativní úkony byly na nic, ale moje dobrodružství za to rozhodně stálo.

SEP mi v tu chvíli stále připadal fantastický ale přesto vzdálený. Nemohla jsem uvěřit svým očím, když mě po týdnech očekávání vybral KNAPS do svého výzkumného programu. Najednou se mé letní dobrodružství stalo skutečností. Jednou z mých největších motivací se stalo složit zkoušky ve škole co nejdříve, abych mohla s čistou hlavou odjet na SEP. Připadalo mi to jako odměna za přežití dalšího semestru.

Moje stáž se konala na Duksungské ženské univerzitě v severní části Soulu. Je z ní nejkrásnější výhled na národní park Buchansan a hory, které jsou kolem Soulu úchvatné.

Zúčastnila jsem se dvoutýdenního výzkumného programu v laboratoři zaměřené na farmakovigilanci. Byla jsem v šoku, že jsem tam byla umístěna sama, protože studenti tohoto programu, kteří navštěvují Českou republiku, mají obvykle hodiny a program společně.

Moje profesorka mě při prvním setkání objala. Před setkáním jsem byla velice nervózní. Očekávala jsem přísnou vědeckou osobu, ale ukázalo se, že je velmi přístupná a přátelská. Bohužel ale měla velmi nabitý program a trávila hodně času mimo laboratoř. Nejlepšími průvodcemi se mi tak stali její studenti. Jejich pomoc byla k nezaplacení. Každý den jsme spolu obědvali a za pár dní jsme si povídali jako staří známí. Můj vlastní výzkumný projekt byl zaměřen na český zdravotnický systém a farmakovigilanci. Celé dny jsem trávila čtením článků a hledáním v databázích.

Každý den byl tak podnětný, plný nových zkušeností a já jsem toužila vše pochytit a zapamatovat si každý kousek. I ty nejobyčejnější věci mi připadaly nové a vzrušující. Milovala jsem ochutnávání nových chutí, procházky po trzích, u řeky a VŠECHNO. Za péči o pleť jsem v obchodech Olive Young a Daiso utratila celé jmění. Díky hektolitrům ledové kávy jsem se udržela na nohou. Ta byla totiž v tom strašném vedru nezbytná. Odpočinek mi připadal jako ztráta času, který jsem mohla strávit poznáváním.

V laboratoři jsem se spřátelil s dalšími dvěma studenty, doktorandem ze Srí Lanky a korejským studentem. Zúčastnil jsem se několika společenských akcí pořádaných KNAPS. Potkala jsem tam úžasné lidi. Jsem ráda, že v dnešní době můžeme být v kontaktu prostřednictvím sociálních sítí. Spojení s tolika jedinečnými lidmi bylo výjimečné a jsem za tuto příležitost vděčná. Nejvíce mě bavily večeře, kde jsme mohli společně ochutnat tradiční jídla a popovídat si. Děvčata z KNAPSu nás naučila jíst nová jídla správným způsobem a užili jsme si spolu spoustu legrace.

Loučení na univerzitě pro mě bylo emotivní. Litovala jsem, že jsem nemohla zůstat déle.

Můj partner se ke mně připojil ve druhém týdnu, abychom si po skončení programu mohli společně užít dovolenou v Koreji. Strávili jsme tři dny v Soulu, navštěvovali muzea, užívali si město a jídlo. Na jeden den se k nám připojila moje korejská kamarádka z univerzity a ujala se neplacené funkce našeho průvodce. Společně jsme si půjčily hanboky (my holky, můj partner odmítl kvůli horku, nechtěl trpět ve jménu krásy) a nechaly jsme si od mého partnera udělat krásné fotky v paláci Gyeongbokgung a v Tajné zahradě.

Pak jsme si půjčili auto a strávili tři noci na venkově poznáváním západního pobřeží. Ubytování na noc jsem si zamluvila jen pár hodin před každodenním check-inem. Probouzet se s tím, že nevíme, jak daleko a kam ten den pojedeme, bylo úžasné. Navštívili jsme chrámy, vesnice, restaurace s mořskými plody, přístavy, pláže... Splnilo se mi přání vidět autentičtější místa a ne ta turistická.

Náš odjezd zpět do Evropy byl srdcervoucí. Náš korejský výlet působil jako ochutnávka a zanechal v nás touhu po dalším. Toužím se vrátit tak moc, že se chystám naučit korejsky a poprosit o možnost strávit tam semestr v posledním ročníku univerzity. Tato zkušenost byla přínosná na všech úrovních. Přinutila jsem se vystoupit ze své komfortní zóny (nebo nebýt líná) víckrát, než bych dokázala spočítat. Povídání si s cizími lidmi, moje dovednosti s mapou NAVER, řešení nepředvídaných problémů nebo prostě nechat věci trochu plynout, když se mi chtělo, nepřeplánovat si všechno, to všechno bylo snazší a snazší a já na sebe byla pyšná.

Klára Horáková