Jednoho dne večer se několik z nás studentů napříč všemi ročníky a fakultami, přihlásilo na zaslaný odkaz Zoom na Soft Skill Training, který už z popisu akce sliboval, že se z nás stanou komunikační ninjové. Díky originálnímu způsobu propojení přednášení prezentace a interaktivní části, do které se zapojili bez váhání všichni z nás, byla tato akce mnohem víc než jen obyčejná přednáška nebo seminář. Celým Soft Skillem nás provázel Martin Mucha, jakožto zkušený trenér a pro tento večer náš mentor.

Když jsem si přečetla popis akce, který sliboval, že se naučíme vše o rozhovorech, bylo mi naprosto jasné, že to bude něco, kde nemůžu chybět. Kdo by se nechtěl naučit, jak rozhovory začít, vést a udržet v přátelské a příjemné rovině pro oba účastnící se, ale i jak rozhovor ukončit tak, abychom z něj odešli jako králové a královny, a zanechali tím skvělý pocit v tom druhém? Pro mě jako velmi komunikativního člověka, to byla příležitost, jak poznat naše kolegy z druhé České farmaceutické fakulty a zároveň zlepšit své dovednosti v komunikaci.

Jako první nás čekalo krátké seznamování, abychom se trochu více poznali. To pojal Martin velmi originálně. Místo abychom o sobě říkali takové ty známé fráze typu: Jak se jmenuju, co dělám ve svém volném čase, kolik je mi let a co studuju, popustili jsme trochu uzdu fantazie, zavzpomínali na své dětství a mluvili o své nejoblíbenější pohádkové postavičce a o důvodech, proč právě ona je naše oblíbená.

V první části teoretického výkladu se Martin zaměřil na teoretickou stránku rozhovoru - ujasnili jsme si, co všechno může komunikace mezi dvěma lidmi obnášet a jaké faktory ji mohou ovlivňovat. Jako první samostatná činnost nás čekalo sepsat společně ve dvou skupinkách důvody, proč spolu lidé komunikují, k čemu je to dobré a taky co nám to může dát. Spolupráce ve skupinkách po zhruba 12 lidech probíhala jako vyrovnaný rozhovor, kdy každý přišel s nějakou ideou, kterou jsme pak spolu dále rozvíjeli.

Další cvičení bylo zaměřené na naučení se navzájem poslouchat a vnímat to, co nám druzí chtějí sdělit. Martin nám nejdříve vysvětlil, že pro to, aby z nás byli komunikační ninjové, musíme nejen umět správně formulovat své myšlenky, ale taky naslouchat tomu, co nám chtějí ostatní sdělit. Tudíž pomocí dalšího cvičení jsme si vyzkoušeli, zda jsme vůbec schopni se mezi sebou poslouchat a reagovat na sebe. Myslím, že tato činnost se nám velmi vydařila, protože jsme všichni v jednom videohovoru o 14 lidech byli schopni se poslouchat a následně na sebe reagovat. Díky této činnosti jsme se dozvěděli o spoustě informací o každém z účastníků a mohli jsme z nich pak vycházet v dalším cvičení. 

Po zhlédnutí videa, které bylo nedílnou součástí prezentace, jsme se zapojili do další společné činnosti. Byli jsme rozděleni do dvojic a naším cílem bylo vyzkoušet si komunikaci s naprosto pro nás neznámým člověkem, kterého jsme před tím nikdy nepotkali face to face. Po krátké chvilce napětí, kdo se objeví proti nám, opadly všechny nervozity a stydlivosti, a rozjel se vcelku pěkný rozhovor. Mohli jsme se bavit, o čem jsme chtěli, ale hlavním cílem bylo zjistit, kterých 5 věcí máme společných. Ve většině dvojic to ale stejně sklouzlo k tomu, že jsme prodebatovávali jedno téma, které nás nejvíce zaujalo, nebo jsme probírali to, co už jsme z předchozích cvičeních věděli, že máme společné.

Poslední teoretická část nás čekala na téma, jak ukončit galantně rozhovor tak, abychom nevyvolali v druhé straně špatný pocit. Martin s námi prošel všechny možnosti ukončení a následně nás instruoval o poslední naší společné činnosti. Po opětovném rozdělení do dvojic jsme si měli vybrat jeden z poskytnutých obrázků, na kterém vždy nějací dva lidé vedli rozhovor, pokusit se vžít do jejich situace a vést rozhovor jakoby za ně. To byla zajímavá zkušenost vést rozhovor s někým, koho jsme zas neznali, na předem určenou situaci.

Na konci přednášky jsme měli možnost vyplnit krátký feedback. Věřím, že se akce vyvedla a dala každému z nás přesně to, co potřeboval a hledal. Za jako hlavní ukazatel povedenosti akce, bych považovala situaci, která nastala po ukončení prezentace a rozloučení se, kdy se většina z nás neodpojila a dále chtěla s Martinem a mezi sebou komunikovat. 

Chtěla bych poděkovat všem pořadatelům, za možnost se dále rozvíjet jak ve svém osobním životě, tak i profesním. Doufám, že ti, kteří se třeba jen nevešli do počtu účastníků, se na nějaký další Soft Skill trénink připojí a odnesou si to, co potřebují.

Pavlína Koubková